Nedávno  jsem našla takový zápisník. Všechno zapsáno pěkně postaru – propiskou… Po tatínkově smrti jsem si do něj občas zapisovala takové poznámky, vzpomínky … a některé z nich jsem vlastně jakoby psala jemu. Tohle jsem napsala zřejmě někdy v roce 2004 a je to reakce na informaci, že do Prahy přijede Jerry Lee Lewis. Tatínkův velký idol. Na ten koncert jsem samozřejmě šla a hned jsem to pak tatínkovi napsala …

 

Great Balls of Fire (1)

Ach jo! Právě jsem si v novinách přečetla, že přijede do Prahy Jerry Lee Lewis. Proč říkám „ach jo“ ? Protože ses toho nedožil ! V Praze vystoupí Tvůj největší idol a Ty u toho nebudeš. Ale já ano – přece tam musím, už kvůli Tobě. Jdu pro lístky !

 

Great Balls of Fire (2)

 

……Great Balls Of Fire … Jo! Tak tohle jsem , milý tatínku, před pár hodinami viděla a slyšela naživo v Lucerně. V plné Lucerně. Je krásné, že klasický rock and roll přitáhne i v dnešní „techno – době „ na koncert tolik lidí. Fakt bylo vyprodáno a v Lucerně byla typická „prádelna“.

Tvůj idol Jerry Lee Lewis přijel do Prahy. Fakt je ten, že ve svém pokročilém věku už nedemoloval klavír, ani si nevyhrnoval rukávy, ani nehrál nohou, tak , jak ho pamatuješ Ty ve Frankfurtu nebo to bylo v Berlíně (tenkrát ještě v západním ?). Jistě stojí za poznámku, že Tě tam s ním seznámil Tvůj kamarád George Hamilton IV. Prý při Vašem rozhovoru neustále zhasínal a rozsvěcel a nakonec chtěl od Tebe podepsat Tvoji desku. Vím, jak jsi ho zbožňoval. Při tom koncertu se mi po Tobě stýskalo. Vím, že jsi tu měl být. Stačil jen ještě jeden pouhý rok …